Vertigo
Vertigo je specifickým typem motání hlavy. Je spíše symptomem než onemocněním samotným. Vertigo je subjektivním pocitem, kdy se Vy nebo prostředí kolem Vás pohybuje, točí. Lidé pociťují nestabilitu a závrať v prostoru, v klidu i při pohybu. Tyto pocity mohou být sotva postřehnutelné, nebo mohou být tak silné, že je pro Vás obtížné udržet rovnováhu a dělat každodenní úkony. Symptomy se mohou zhoršovat, pokud rychle změníte polohu těla nebo hlavy. Často při otáčení v posteli nebo rychlém záklonu hlavy. Epizody vertiga se mohou vyvinout náhle a trvat jen několik sekund, nebo mnohem déle. Pokud trpíte závažnější formou, Vaše symptomy mohou být konstantní a trvat i několik dní.
Vertigo může být znepokojující, však ne vždy to znamená, že máte vážný zdravotní problém.
Další doprovodné příznaky vertiga:
- nevolnost a zvracení,
- závrať,
- problémy s rovnováhou,
- ztráta sluchu v jednom nebo obou uších,
- tinnitus – o tomto symptomu se více můžete dočíst v našem článku,
- bolesti hlavy,
- nevolnost z pohybu,
- pocit plnosti v uchu,
- nystagmus – stav, který způsobuje, že se Vaše oči rychle a nekontrolovaně pohybují ze strany na stranu.
Existují dva typy vertiga – periferní a centrální.
Periferní vertigo vzniká na podkladě patologie v částech vnitřního ucha, které kontrolují rovnováhu. Těmito oblastmi jsou vestibulární labyrint a polokruhovité kanálky. Příčinou může být i problém v oblasti vestibulárního nervu.
Příčiny vzniku periferního vertiga jsou nejčastěji:
- benigní paroxysmální polohové vertigo – nejčastější a dobře řešitelné fyzioterapií,
- infekce vestibulárního nervu nebo vnitřního ucha,
- zranění hlavy nebo krku,
- Meniérova choroba,
- tlak na periferní nerv benigního/nezhoubného původu.
Centrální vertigo je méně časté. Vzniká při infekci, poranění mozku, při mrtvici nebo tumorech. Lidé s tímto typem závratě mají závažnější formy symptomů, které často doprovází výraznější nestabilita a obtíže s chůzí.
Mezi další možné příčiny vzniku vertiga, které nejsou neurologického původu, se řadí diabetes, srdeční arytmie, hyperventilace, ortostatická hypotenze, psychické obtíže (jako jsou panické ataky a úzkosti) a užívání nadměrného množství některých léků na předpis či doplňků stravy.
Diagnostika
Pokud vzniklo vertigo náhle, doporučujeme navštívit Vašeho praktického lékaře, případně pohotovost, kde udělají nutná základní vyšetření.
V rámci diagnostiky vertiga se používají specifické testy systémů, které jsou zodpovědné za stabilitu a rovnováhu člověka v prostoru. Tyto testy zkoumají účinnost a interakci systémů vnitřního ucha, somatosenzorického systému a zraku. Hodnocení jednotlivých systémů přispívá k výběru správného postupu při léčbě této diagnózy.
Léčba se liší v závislosti na diagnóze
Léčba vertiga závisí na jeho příčině. Obvykle zahrnuje trénink vestibulárního systému a rovnováhy v rámci rehabilitace, fyzioterapeutické manévry ošetření kanálků vnitřního ucha, nasazení léků a chirurgické zákroky.
Váš praktický lékař nebo specialista Vám může doporučit na zmírnění symptomů následující:
- spánek s mírně zvednutou hlavou na dvou nebo více polštářích,
- pomalé vstávání z postele, před postavením vydržet vsedě asi minutu,
- vyhnout se zaklánění hlavy,
- při každodenních činnostech hýbat hlavou pomalu.
Vestibulární rehabilitace je primární léčbou mnoha poruch. Zahrnuje cvičení, které kompenzuje ztrátu funkce vestibulárního systému a silový trénink, který slouží jako prevence pádů. Rehabilitace se často zařazuje v kombinaci s léčbou léky či operačním výkonem.
Benigní paroxismální polohové vertigo – jednoznačně pomůže fyzioterapie
Repoziční manévry pro ošetření kanálků vnitřního ucha jsou efektivní při léčbě benigního paroxysmálního polohového vertiga. Tyto manévry zahrnují sérii pohybů hlavy. Přesouvají usazeniny vápníků ven z kanálu vestibulárního systému, ve kterém jsou zachyceny, zpět do fyziologické polohy. Pomoci s nimi Vám může Váš lékař nebo fyzioterapeut.
