Těhotenství z pohledu fyzioterapeuta
Těhotenství je jedno z nejkrásnějších období ženy, během kterého prochází její tělo velkými změnami. Ty mají zajistit zdárný průběh těhotenství a optimální podmínky pro vývoj a růst miminka. Některé ženy si ho užívají, u jiných s sebou přináší vedlejší potíže, jako je např. nevolnost, zvracení, závratě, pálení žáhy, časté močení, citlivost na pachy a vůně, zvýšená únava nebo změny nálad.
Změny dělohy v těhotenství
Jednou z prvních fyziologických změn v těhotenství je rostoucí svalovina dělohy. Ženy tuto změnu nejčastěji pociťují už v prvním trimestru jako bolest v podbřišku nebo v tříslech, kterou způsobuje zvyšující se napětí děložních vazů. Častější je u žen, které dosud nerodily. Při fyzioterapii na to myslíme, a proto využíváme speciální techniky na uvolnění těchto vazů. Postupné ubývání prostoru v dutině břišní s sebou nese také zpomalení střevní peristaltiky. Už v prvním trimestru těhotenství ženy často trpí zácpou.
Zvětšení prsou v těhotenství
Od prvních dnů těhotenství ženy mohou pociťovat zvýšené napětí v prsou a jejich zvětšení, což představuje zvýšenou zátěž především pro hrudní páteř. Dochází k tendenci k většímu vyhrbení hrudníku (hyperkyfóze), předsunutí ramen a následně i k předsunu hlavy. To může mít za následek bolesti v těchto oblastech, nicméně dobrou zprávou je, že fyzioterapie tyto bolesti dokáže účinně řešit.
Hrudní dech v těhotenství
Bránice se postupně posouvá směrem nahoru a dozadu, aby uvolnila prostor zvětšující se děloze a miminku. Na konci druhého trimestru už je děloha tak vysoko, že ovlivňuje dýchání. Není tedy neobvyklé, že maminky často popisují problémy s dýcháním až dušnost. V této době u nich převažuje horní hrudní dech, který je mimo těhotenství využíván spíše v zátěžových situacích (fyzická aktivita, stres). Při tomto způsobu dechu přebírají hlavní práci svaly krku a šíje, čímž může docházet k častějším bolestem krční páteře nebo bolestem hlavy.
Rozestup břišních svalů v těhotesntví
Ve třetím trimestru se vlivem hormonů zvyšuje volnost vaziva jako příprava na porod, a to zejména v oblasti pánve. Současně dochází k fyziologickému vzniku diastázy, tedy rozestupu přímých břišních svalů, což vytváří prostor pro rostoucí plod. Po porodu by mělo dojít k návratu stavu, pokud však přetrvává oslabení vaziva, může diastáza narušit funkci hlubokého stabilizačního systému páteře a vést k bolestem zad či kyčlí.
Pánevní dno v těhotenství
Pánevní dno těhotné ženy je nově zatíženo vahou rostoucího dítěte. Během celého těhotenství ve fyzioterapii pracujeme na cílené aktivaci svalů pánevního dna, neboť už samotné těhotenství představuje riziko vzniku poporodních dysfunkcí pánevního dna včetně inkontinence, bolestí při styku, pánevních bolestí i prolapsu dělohy. Tři týdny před porodem začínáme s nácvikem relaxace pánevního dna v rámci přípravy na porod.
Změna těžiště v těhotenství
V průběhu těhotenství se mění těžiště těla, pokud žena nemá své tělo pod kontrolou, dochází ke změnám svalového napětí a biomechaniky – zvětšuje se bederní lordóza a hrudní kyfóza a kompenzačně dochází k předsunu hlavy. Toto vše pak zvyšuje nároky na stabilitu trupu, proto si ženy v těhotenství velmi často stěžují na bolesti kyčlí a páteře.
Klenba nohy v těhotenství
S přibývající hmotností ženy klesá také nožní klenba, která mívá spojitost s oslabenými hýžďovými svaly a uvolněným pánevním dnem. Za tímto účelem při fyzioterapii využíváme měkké techniky nohou, kineziotaping chodidel a práci s těžištěm. Aktivní cvičení zaměřené na změnu těžiště zapojuje nejen dolní část břišní stěny, ale i vnitřní svaly pánve.
Proč se objednat na těhotenskou fyzioterapii?
Stejně jako je každá žena jedinečná, tak i každé těhotenství je jedinečné. Žena se učí myslet na své potřeby i na potřeby svého nenarozeného miminka. Těhotenská fyzioterapie Vám v tomto období uleví od případných bolestí pohybového aparátu a pomůže minimalizovat množství zmiňovaných vedlejších příznaků. Obavy z blížícího se porodu jsou přirozené, a i tady může fyzioterapie pomoci. Naučíme Vás správně dýchat s využitím bránice, což Vás připraví na porod nejen fyzicky, ale i psychicky. Nejdůležitější je zachovat si během celého těhotenství psychickou pohodu, protože když je spokojená maminka, je spokojené i miminko.
banner
Často kladené otázky (FAQ)
1. Jaká pohybová aktivita je v těhotenství nejvhodnější?
V těhotenství je vhodný přirozený pohyb podle předchozí zátěže. Nejbezpečnější je chůze, plavání, těhotenská jóga a cvičení pro těhotné zaměřené na pánevní dno, stabilitu a jemné posílení. Nový intenzivní sport se nedoporučuje začínat.
2. Které sporty nejsou v těhotenství vhodné?
Nevhodné jsou sporty s rizikem pádu, úrazu nebo výrazných otřesů. Patří sem kontaktní sporty, lyžování, horolezectví, bojové sporty, potápění a aktivity s vysokou teplotní zátěží (např. hot yoga).
3. Jaké polohy jsou vhodné a nevhodné při spánku?
Nejlepší je poloha, která je pohodlná. Často se doporučuje spánek na boku, zejména levém, kvůli lepšímu krevnímu oběhu. Spaní na zádech může ve vyšším stupni těhotenství způsobovat potíže, spánek na břiše v pozdějších fázích těhotenství často už není možný.
