Těhotenství z pohledu fyzioterapeuta

Jak se mění ženské tělo?

Těhotenství je jedno z nejkrásnějších období ženy, během kterého prochází její tělo velkými změnami. Ty mají zajistit zdárný průběh těhotenství a optimální podmínky pro vývoj a růst miminka. Některé ženy si ho užívají, u jiných s sebou přináší vedlejší příznaky. Tělo ženy se během těhotenství výrazně mění, což s sebou nese ne vždy příjemné pocity, jako třeba nevolnost, zvracení, závratě, pálení žáhy, časté močení, citlivost na pachy a vůně, zvýšenou únavu, ale také změny nálad – přecitlivělost a plačtivost. 

Děloha

Jednou z prvních fyziologických změn v těhotenství je rostoucí svalovina dělohy. Ženy tuto změnu nejčastěji pociťují už v prvním trimestru jako bolest v podbřišku nebo v tříslech, kterou způsobuje zvyšující se napětí děložních vazů. Častější je u žen, které dosud nerodily. Při fyzioterapii na to myslíme, a proto využíváme speciální techniky na uvolnění těchto vazů. 

Postupné ubývání prostoru v dutině břišní s sebou nese také zpomalení střevní peristaltiky. Už v prvním trimestru těhotenství ženy často trpí zácpou.

Zvětšení prsou

Od prvních dnů těhotenství ženy mohou pociťovat zvýšené napětí v prsou a jejich zvětšení, což představuje zvýšenou zátěž především pro hrudní páteř. Dochází k tendenci k většímu vyhrbení hrudníku (hyperkyfóze), předsunutí ramen a následně i k předsunu hlavy.

Hrudní dech

Bránice se postupně posouvá směrem nahoru a dozadu, aby uvolnila prostor zvětšující se děloze a miminku. Plíce a srdce mají v hrudníku čím dál tím méně prostoru. Na konci druhého trimestru už je děloha tak vysoko, že ovlivňuje dýchání. Není tedy neobvyklé, že maminky často popisují problémy s dýcháním až dušnost. V této době u nich převažuje horní hrudní dech, který je mimo těhotenství využíván spíše v zátěžových situacích (fyzická aktivita, stres). Při tomto způsobu dechu přebírají hlavní práci svaly krku a šíje, čímž může docházet k častějším bolestem krční páteře nebo hlavy.

Uvolnění vaziva a rozestup břišních svalů

Vlivem hormonů se ve třetím trimestru zvyšuje laxicita (volnost) vaziva, především v oblasti křížokyčelního kloubu (SI), kyčelních kloubů, kostrče a stydké kosti. Důvodem je příprava oblasti pánve na blížící se porod. Přímé břišní svaly jsou po dobu těhotenství vypojeny ze svého fungování, proto vzniká diastáza (rozestup) břišních svalů. Diastáza je během těhotenství fyziologický jev, kdy se rozestupují všechny svaly břišní stěny v místě linea alba. Linea alba je vazivo, které spojuje levou a pravou stranu přímého břišního svalu. Tento rozestup má za cíl vytvořit prostor v dutině břišní pro rostoucí miminko. Po porodu by se břicho mělo vrátit do původního stavu, ale pokud je vazivo oslabené a nedokáže to, je nutné to řešit. V případě, že diastáza přetrvává i po porodu narušuje to funkci hlubokého stabilizačního systému páteře (HSSP), což může vést k bolesti páteře a kyčelních kloubů. Součástí HSSP je již zmiňovaná bránice, pánevní dno, hluboké svaly břicha a páteře. Během fyzioterapie jako přípravu před aktivním cvičením používáme hlazení břicha ke střední linii a mírně přes ni, což nám pomůže zlepšit pružnost vaziva a natonizuje oblast břicha. Už v těhotenství můžeme zapojit šetrné cvičení šikmých břišních svalů, které usnadní svalům břicha rychlejší návrat do původního stavu. 

S blížícím se porodem při fyzioterapii cíleně uvolňujeme svalové napětí bránice a procvičujeme brániční dech. Sílu bránice pak maminka využívá při samotném porodu k vytlačení miminka na svět.

Pánevní dno

Pánevní dno těhotné ženy je nově zatíženo vahou rostoucího dítěte. Během celého těhotenství ve fyzioterapii pracujeme na cílené aktivaci svalů pánevního dna, neboť už samotné těhotenství představuje riziko vzniku poporodních dysfunkcí pánevního dna včetně inkontinence, bolestí při styku, pánevních bolestí i prolapsu dělohy. Tři týdny před porodem začínáme s nácvikem relaxace pánevního dna v rámci přípravy na porod. 

Změna těžiště

V průběhu těhotenství se mění těžiště těla, pokud žena nemá své tělo pod kontrolou, dochází ke změnám svalového napětí a biomechaniky – zvětšuje se bederní lordóza a hrudní kyfóza a kompenzačně dochází k předsunu hlavy. Toto vše pak zvyšuje nároky na stabilitu trupu, proto si ženy v těhotenství velmi často stěžují na bolesti kyčlí a páteře. V této oblasti může fyzioterapie výrazně pomoci v navedení miminka blíže k páteři a tím návratu těžiště do osy páteře. V tomto ohledu pomáhá i práce s bránicí a rozvolnění hrudníku do všech směrů. 

Klenba nohy

S přibývající hmotností ženy klesá také nožní klenba, která mívá spojitost s oslabenými hýžďovými svaly a uvolněným pánevním dnem. Schopnost těhotné ženy nést své tělo ve vertikále se odvíjí od dobré aktivní opory nohou o zem. Za tímto účelem při fyzioterapii využíváme měkké techniky nohou, kineziotaping chodidel a práci s těžištěm. Aktivní cvičení zaměřené na změnu těžiště zapojuje nejen dolní část břišní stěny, ale i vnitřní svaly pánve.

Spokojená maminka, spokojené miminko

Stejně jako je každá žena jedinečná, tak i každé těhotenství je jedinečné. Žena se učí myslet na své potřeby i na potřeby svého nenarozeného miminka. Fyzioterapie Vám v tomto období uleví od případných bolestí pohybového aparátu a pomůže minimalizovat množství zmiňovaných vedlejších příznaků. Obavy z blížícího se porodu jsou přirozené, a i tady může fyzioterapie pomoci. Naučíme Vás správně dýchat s využitím bránice, což Vás připraví na porod nejen fyzicky, ale i psychicky. Nejdůležitější je zachovat si během celého těhotenství psychickou pohodu, protože když je spokojená maminka, je spokojené i miminko.

Vaše nejčastější otázky

Jaká pohybová aktivita je v těhotenství nejvhodnější? 

Těhotenství není nemoc, a pokud probíhá fyziologicky, může žena dělat vše, na co se cítí. Důležité je na co bylo tělo zvyklé už před těhotenstvím. Pokud bylo Vaše tělo zvyklé na intenzivní fyzickou nerizikovou zátěž, můžete v ní v rozumné míře pokračovat i v těhotenství. Pokud jste ale před těhotenstvím nijak výrazně nesportovala, rozhodně v těhotenství nezačínejte! Vhodná je běžná chůze, kterou můžete provozovat až do porodu. Bezpečná je například jóga, které se zaměřuje na nácvik dýchání, relaxaci, ale i posílení problémových oblastí. Pro aktivnější maminky je vhodný aqua aerobik, kde voda pomáhá zmírnit otřesy. Doporučovala bych cvičení přímo určená pro těhotné. Instruktorky mají zkušenosti a jsou schopné cvičení přizpůsobit Vašemu aktuálnímu stavu i týdnu těhotenství. Těhotenské cvičení bývá zaměřeno na posílení svalů okolo kyčelních kloubů, pánevního dna i nožní klenby. Často je zařazeno i citlivé posilování šikmých břišních svalů jako prevence diastázy.

Které sporty nejsou v těhotenství vhodné?  

Nevhodné sporty jsou ty, při kterých dochází k nadměrným otřesům např. aerobik a cvičení na trampolínách. Otřesy mohou stimulovat děložní čípek a vyvolat předčasný porod. Od začátku těhotenství nejsou vhodné kontaktní sporty, při kterých může dojít snáze k úrazu, lyžování, horolezectví, potápění, bojové sporty, sporty provozované v horku atp.

Jaké polohy jsou vhodné a nevhodné při spánku?

Žena by měla v těhotenství spát v takové poloze, která je jí co nejpohodlnější, což je individuální. Výjimkou jsou riziková těhotenství (vysoký krevní tlak, problémy s ledvinami, ohrožení plodu), kdy se doporučuje spát na levém boku. Spaní na levém boku totiž podporuje krevní oběh miminka, a tím i jeho výživu z placenty. Tato poloha také pomáhá ledvinám efektivně odvádět odpadní látky z těla. Pozice na pravém boku je méně vhodná. Na pravé straně prochází dolní dutá žíla, která odvádí krev z dolní poloviny těla. Z tohoto důvodu se těhotným nedoporučuje spát na pravém boku nebo na zádech, protože by mohlo dojít k jejímu útlaku, což by zpomalilo odtok krve z placenty. Navíc děloha ve většině případů leží v pravé polovině břišní dutiny. S postupným zvětšováním plodu se stává technicky nemožné spát na břiše.