Informace ke COVID-19: Fyzio svět je jako zdravotnické zařízení otevřený i v nouzovém stavu od 22.10. Dodržujeme přísné hygienické normy (podrobněji zde) pro Vaše i naše bezpečí. O dalších případných změnách Vás budeme průběžně informovat.

Pálení žáhy – pomůže fyzioterapie?

Autor: Mgr. Alžběta Letáková, 12. ledna 2021

Pálení žáhy neboli pyróza vzniká v důsledku tzv. gastroesofageálního refluxu (GER) nebo gastroesofageální refluxní choroby (GERD). Při tomto onemocnění volně uniká kyselý žaludeční obsah do spodní části jícnu a zase se vrací zpět do žaludku. Žaludeční kyseliny dráždí sliznici jícnu a vyvolávají tak pyrózu – nepříjemný bolestivý pocit pálení či tlak za hrudní kostí. Dochází k němu zpravidla v noci ve spánku nebo po jídle. Pokud je dráždění sliznice jícnu žaludečními kyselinami dlouhodobé, může dojít k jejímu vážnému poškození. Vzniká zánět jícnu, při kterém dochází k přeměně vnitřní výstelky drážděného úseku jícnu. Zde pak může vzniknout vřed, popř. nádorové buňky.

Jak GER a GERD vzniká?

V některých zdrojích se uvádí, že GER je určitým předstupněm gastroesofageální refluxní choroby (GERD). 

V ústech je přijatá potrava rozmělněna, následně je spolknuta, a tím vyslána do jícnu. Potrava je pomocí rytmických (peristaltických) stahů posouvána jícnem až do žaludku. Jícen je dlouhá svalovitá trubice, která začíná na úrovni horních krčních obratlů a končí v úrovni spodní hrudní páteře. Na svém konci prochází důležitým svalem – bránicí, kde se následně připojuje k žaludku, který je s bránicí v přímém kontaktu. Bránice je kopulovitý sval ve spodní části hrudníku. Jedná se o hlavní nádechový sval, má ale i další funkce. Spolu s jícnem totiž tvoří hlavní antirefluxní bariéru. 

Ve spodní části tvoří hladká svalovina jícnu a příčně pruhovaná svalovina střední části bránice důležitý funkční celek – dolní jícnový svěrač. Ten zajistí bezpečné “uzavření” prostoru mezi citlivou stěnou jícnu a agresivní žaludeční kyselinou. Jedním z hlavních důvodů vzniku GER a GERD je nedostatečná funkce dolního jícnového svěrače.

Kyselé prostředí může dráždit dýchací cesty

Za zmínku určitě stojí vazba mezi GER a astma bronchiale. GER může být jedním ze spouštěčů astmatického záchvatu. Pokud se žaludeční šťávy dostanou do jícnu, dochází k podráždění nervových zakončení ve sliznici jícnu, což vede reflexně k podráždění průdušek. Pokud se žaludeční šťáva dostane přes dutinu ústní až do průdušek, dojde také k jejich obrannému sevření. Obojí se může u pacienta projevit kašlem nebo záchvatem dušnosti. Přítomnost GER u pacientů s bronchiálním astmatem je velmi častá, až 3x vyšší než u ostatní populace. Reflux se může podílet na dechových obtížích u pacientů, jejichž astma nedostatečně reaguje na obvyklou léčbu. V těchto případech je nutné léčbu zacílit nejen na ovlivnění astmatu, ale také GER.

Jaké jsou příčiny GERD?

Mezi nejčastější příčiny patří:

  • abnormálně zvýšený nitrobřišní tlak, který vzniká např. obezitou, v těhotenství nebo extrémní fyzickou námahou (sport, stěhování těžkého nábytku)
  • špatný dechový stereotyp – horní hrudní dýchání, při kterém bránice nedokáže fungovat správně
  • nedostatečná koordinace břišních svalů (po porodu či břišní operaci, oslabení svalů)
  • jiné orgánové dysfunkce, které zvyšují nitrobřišní tlak
  • nedostatečná tvorba žaludeční kyseliny chlorovodíkové (až 60% populace, nedostatek některých mikronutrientů, zejm. zinku)
  • přemnožení Helicobacter Pylori 
  • velmi frekventované stravování (krátké pauzy mezi jídly)
  • chronický stres, stravování ve stresu
  • skryté potravinové intolerance

Méně známou příčinou mohou být potravinové alergie či intolerance, typicky celiakie. Většina potravinových intolerancí se projevuje v tenkém střevě, kde dochází k trávení a vstřebávání potravy. Pokud je tenké střevo drážděno intolerancí, dochází v něm k zánětu a ke zvýšenému napětí. Zvýšené napětí v oblasti tenkého střeva omezuje přesun potravy z žaludku, to pak vytváří zvýšený tlak na dolní jícnový svěrač, který přestává fungovat správně.

Jaké jsou příznaky GERD?

  • pyróza – pálení žáhy, pálivý pocit v krku či na hrudníku
  • tlak za hrudní kostí 
  • bolest či tlak mezi lopatkami
  • kašel, obtíže s dýcháním
  • často chybně diagnostikované astma bronchiale
  • pocit nespolknutého sousta v krku
  • nechutenství, problematické trávení masa a tuku
  • žaludeční křeče, nadýmání
  • kožní vyrážky
  • POZOR, nezaměňovat za příznaky infarktu. Pokud jsou bolesti za hrudní kostí náhlé  a prudké, spojené s bolestí do horní končetiny, se zrychleným dýcháním a pocitem úzkosti, určitě je na místě neodkládat vyšetření u lékaře (praktický lékař, kardiolog, u akutních stavů pohotovost). 

V některých případech může GERD probíhat dlouho i skrytě a schovávat se za “nespecifické” obtíže typu špatně lokalizovatelných bolestí hrudníku či ramen. Zdaleka se nemusí vyskytovat všechny výše jmenované příznaky najednou. 

Jak probíhá vyšetření?

Vyšetření GERD probíhá v ordinaci lékaře specialisty – gastroenterologa. Nejčastěji se používá specifické vyšetření, tzv. 24 hodinová jícnová pHmetrie. Do jícnu se nosem zavede tenká sonda, která je napojena na přístroj, jež zaznamenává pH (kyselost) v jícnu. Během 24 hodin pacient vykonává běžnou činnost, jí běžnou stravu. Poté se sonda vyndá a záznam se vyhodnotí. Další možností vyšetření je jícnová manometrie, které probíhá nalačno. Nosem je zavedena měřící sonda do jícnu a poté do oblasti dolního jícnového svěrače. Měří se průběh polykacího aktu při polknutí “naprázdno” a při polknutí 10 ml vody. Záznam měření se opět vyhodnotí. 

Jak probíhá standardní léčba?

Léčba většinou spočívá v tom, že se pacientovi předepíší léky na snížení kyselosti žaludeční kyseliny, tím by mělo dojít ke snížení jejího leptavého efektu na jícen. Nejčastěji se předepisují antacida, antagonisti histaminových receptorů a inhibitory protonové pumpy. Pacienti tyto léky užívají často celoživotně, ale o jejich vedlejších účincích se tolik nehovoří. Žaludeční kyselina má v těle nezastupitelnou roli. Pokud je užíváním léků tvorba kyseliny potlačena, vede to ke zhoršenému vstřebávání určitých látek z potravy, dochází k oslabení přirozené imunitní bariéry, a tím k následnému přerůstání bakterií (např. Helicobacter Pylori). Mezi vedlejší účinky, při dlouhodobém užívání léků, patří i řídnutí kostí. 

Dlouhodobá farmakologická léčba tedy bohužel neřeší příčinu onemocnění, ale jen zmírňuje příznaky a má řadu negativních účinků. Pokud se léky vysadí, velmi často ještě dlouho přetrvává snížená funkce tvorby žaludeční kyseliny. Kyselina není dostatečně silná, z čehož plynou další komplikace. 

Příznaky slabé žaludeční kyseliny:

  • nízký apetit
  • ztráta chuti na maso a živočišné potraviny
  • těžkost po jídle
  • nadměrné říhání, nadýmání 
  • žaludeční křeče
  • častější infekce
  • pálení žáhy a reflux (paradoxně)
  • průjmy a nestrávené jídlo ve stolici
  • infekce Helicobacter Pylori
  • slabé nehty

Pokud pacientům léky nepomohou, přistupuje se k léčbě chirurgické, ale i ta má své limity. V případě chirurgické léčby se jedná o zákroky, kde není zaručena úspěšnost. Ve velkém procentu případů je po chirurgickém zákroku potřeba pokračovat v užívání léků.

Jak Vám pomůže fyzioterapeut?

Možnost léčby je i konzervativní – tedy pomocí správně vedené fyzioterapie a režimových opatření. V praxi pak v některých případech volíme i fyzioterapii s využitím krátkodobé farmakologické léčby. GERD je z pohledu fyzioterapie multifaktoriální onemocnění, a je proto vždy nutné individuální posouzení stavu pacienta a důsledné fyzioterapeutické  vyšetření. 

Z hlediska fyzioterapie mohou za vznik GERD tři základní příčiny: 

  1. porucha funkce bránice,
  2. porucha peristaltiky orgánů a nárůst intragastrického tlaku, 
  3. nárůst intraabdominálního tlaku.

Podstatou fyzioterapie je naučit pacienta správné brániční dýchání a posílit tím funkci dolního jícnového svěrače. Při terapii využíváme fyzioterapeutické techniky jednotlivých orgánů (např. viscerální manipulace, mobilizaci orgánů a reflexní podpora peristaltiky). Dále pracujeme na mobilizaci kloubních segmentů, zařazujeme i respirační (dechovou) fyzioterapii a fasciální manipulaci. Důležité je se zaměřit na celkové držení těla, které přímo ovlivňuje funkci bránice. K tomu nejčastěji využíváme cvičení podle dynamické neuromuskulární stabilizace (DNS).

Vzhledem k tomu, že bránice je příčně pruhovaným svalem, jedná se o trénovatelný sval. Ve Fyzio světě využíváme pro tento trénink i dechové trenažéry, např. POWERbreathe, Treshhold IMT, Treshhold PEP, EMST150. U každého trenažéru můžeme různě nastavit odpor, a tím i náročnost dechového cvičení. Trenažér tak může používat dítě i vrcholový sportovec. Některé jsou ze 75% hrazeny zdravotní pojišťovnou, pacient tak může mít svůj vlastní a trénovat i doma. 

10 tipů na zmírnění pálení žáhy

  • jíst v klidu v pravidelnou denní dobu
  • méně frekventované stravování – 2-3 jídla denně 
  • omezit potraviny, které zhoršují pálení žáhy (masitá a tučná jídla, pálivé koření, někdy i jablka či rajčata, výrobky z pšenice)
  • nejíst 2-3 hodiny před spaním
  • zařadit pravidelný pohyb (klidně chůze, procházky)
  • u sedavého zaměstnání dostatečně upravit pracovní pozici, soustředit se na správný sed a napřímenou pozici páteře
  • naučit se správně dýchat v klidu i při sportu (odkaz na Danky článek)
  • využít relaxační techniky ke zmírnění stresu
  • doplnit chybějící mikronutrienty (hlavně zinek, vitaminy skupiny B)
  • pokud potíže přetrvávají, vyhledat odbornou pomoc a nechat se vyšetřit

Ve Fyzio světě chceme pacientům s GERD ukázat i jinou cestu léčby.

Adresa.

Fyzio svět s.r.o.
Čechova 587/29
Praha 7, 170 00
Klinika se nachází ve 4. patře (s výtahem).

MHD: Nejbližší zastávka Letenské náměstí je dobře přístupná tramvají ze stanic metra Hradčanská (A) a Vltavská (C).
Autem: V sousední ulici Nad Královskou oborou můžete využít fialové zóny s platbou v parkovacích automatech. Parkovat můžete také 2h zdarma v nově otevřeném obchodním Centru Stromovka (10 min chůze).

Zobrazit v mapách

Objednejte se.

Pacienty objednáváme obvykle do 3 dnů, akutní případy do 24 hodin.

Preferovaný datum a čas

Kontakt a otevírací doba

Naše
Kontakty.

Kontakt.

Otevírací doba.

Pondělí
07:00 - 17:00
Úterý
07:00 - 17:00
Středa
07:00 - 17:00
Čtvrtek
07:00 - 17:00
Pátek
07:00 - 17:00