Informace ke COVID-19: Fyzio svět je jako zdravotnické zařízení otevřený i v nouzovém stavu od 22.10. Dodržujeme přísné hygienické normy (podrobněji zde) pro Vaše i naše bezpečí. O dalších případných změnách Vás budeme průběžně informovat.

Nevinné chrápání nebo obstrukční spánková apnoe?

Autor: Mgr. Daniela Gregová, 31. ledna 2019

Obstrukční spánková apnoe označovaná jako OSA, je závažným onemocněním, které provází opakované kolapsy horních dýchacích cest v průběhu spánku, tedy zástavy dechu. V případě OSA tyto pauzy trvají nejméně 10 sekund a opakují se více než 5 krát za hodinu spánku.

Kdo je v rizikové skupině?

Nemoc je častější u mužů než u žen, její prevalence se zvyšuje s věkem a s obezitou. U žen je rizikovým faktorem menopauza, a to bez ohledu na věk nebo hmotnost.

Studie obecně uvádějí, že problém postihuje 1% až 5% dětské populace, především předškolních dětí.

Jaké jsou hlavní příznaky?

Nočními příznaky jsou hlavně chrápání (toho si ale postižený nemusí být vědom), dále nekvalitní noční spánek provázený delšími dechovými pauzami až lapáním po dechu, noční pocení, nadměrné slinění v průběhu spánku a brzké ranní probuzení.

Právě proto, že toto onemocnění souvisí se spánkem, jsou klíčové jeho následky, které přetrvávají i v bdělosti. Přes den se mohou objevit bolesti hlavy, nadměrná denní spavost se zhoršenou schopností se soustředit, myslet a zapamatovávat si. Typické jsou mikrospánky při monotónní činnosti, které vedou k častějším úrazům. Studie udávají až sedmkrát vyšší riziko dopravních nehod.

Mezi hlavní příznaky OSA patří:

  • nadměrná denní spavost a únava
  • časté usínání během dne a snížená pracovní výkonnost
  • lapání po dechu, dočasné zástavy dechu, opakované buzení v noci
  • chrápání
  • absence snů
  • sucho v ústech po probuzení
  • bolesti hlavy
  • příznaky deprese

Proč je nebezpečná?

Mimo již zmíněného mirkospánku a zvýšené únavy se OSA může pojit s rozvojem kardiovaskulárních onemocnění, udáván je dvakrát vyšší výskyt vysokého krevního tlaku se všemi jeho následky. U pacientů s OSA se častěji vyskytuje ischemická choroba srdeční, poruchy srdečního rytmu, srdeční selhání. Důsledkem OSA je vyšší pravděpodobnost výskytu cévní mozkové příhody než u ostatní populace.

OSA se pojí i s metabolickým syndromem (MS), což je kombinace vysokého krevního tlaku, centrální obezity, poruchy metabolizmu inzulínu (hormon ovlivňující hladinu krevního cukru) a poruchy metabolismu tuků. Obezita je zároveň jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů pro vznik OSA, avšak to neznamená, že nebývá přítomna u pacientů s normální hmotností.

Jak na diagnostiku?

Diagnóza spánkové apnoe se stanovuje ve spánkových centrech, která jsou zřizována při odbornostech neurologie, pneumologie, ORL a psychiatrie. Základem diagnostiky je anamnéza, dále pacienti vyplňují speciální dotazníky, z nichž je nejvíce používaný dotazník Epworthská škála spavosti. V ORL odbornosti se posuzují anatomické parametry, které zvyšují predispozici jak k chrápání, tak k rozvoji OSA, a na základě kterých se dále volí postup léčby.

Nejpřesnějším a nejdokonalejším vyšetřením v případě OSA je kompletní videopolysomnografie. Toto vyšetření se provádí přes noc ve spánkových laboratořích či spánkových centrech.

Jaké mám možnosti léčby?

Jednou z často využívaných možností je chirurgická léčba, která je indikována v případě odstranitelné anatomické překážky. Jde o výkony zajišťující lepší nosní průchodnost nebo redukující měkké tkáně v oblasti kořene jazyka a měkkého patra. V indikovaných případech se provádějí i náročnější stomatochirurgické operace. Nejčastějším výkonem je uvulopalatofaryngoplastika – UPPP v celkové anestezi s úspěšností 50–60 % a další variantou je laserova uvuloplastika (LAUP). LAUP je doporučováno spíše pacientům, kde se jedná o chrápání, které není provázeno významnými dechovými pauzami.

PAP – Jedná se o možnost léčby pro těžší stupně OSA s častými apnoickými pauzami. PAP maska, přivádí konstantní přetlak vzduchu do vašich dýchacích cest, aby zůstaly během spánku průchozí.

Další možností je specializovaná fyzioterapie. Nejnovější studie ukazují, že může snížit počet dechových pauz o přibližně 50% u dospělých a 62% u dětí. Zároveň tento způsob neinvazivní léčby redukuje chrápání a vede ke zlepšení kvality života.

V naší terapii vycházíme ze zkušeností s léčbou čelistního kloubu a orofaciální oblasti. Na základě zahraničních výzkumů jsme vytvořili unikátní koncept, který v sobě pojí prvky speciálních technik zaměřených na aktivaci oblasti měkkého patra, jazylky, jazyka, dechových svalů a svalů tváře.

Napětí vybraných svalů krční páteře a hrudníku ošetřujeme radiální rázovou vlnou EMS. Ve své práci využíváme nejnovější respirační pomůcky k posílení dechových svalů, což má za následek snížení symptomů OSA (chrápání, apnoické pauzy, ospalost). Zároveň je vždy důležité začlenit oblast čelistního kloubu, hlavy a krční páteře do správného dechového vzoru a upravit nevhodné pohybové stereotypy. Do našeho programu proto zařazujeme cvičení na podkladě vývojové kineziologie.

Kdo je vhodný pacient na fyzioterapii?

Největšího úspěchu dosahujeme při léčbě pacientů s mírnou a středně závažnou OSA. Pokud Vás nebo Vašeho partnera trápí chrápání a dle ORL specialisty jste nebyl vyhodnocen k chirurgickému zákroku nebo chcete zkusit neinvazivní terapii, je náš rehabilitační program vhodnou volbou. A to také v případě, že máte po chirurgickém zákroku, ale symptomy nadále přetrvávají.

Co můžete na fyzioterapii očekávat?

Všechno může souviset se vším a v případě fyzioterapie to platí dvojnásob. Nejprve provedeme komplexní vyšetření a vyhodnocení postury a případných dysbalancí. Následuje nácvik autoterapeutických techník k ovlivnení napětí v oblasti měkkého patra, jazyka, jazylky, čelistního kloubu, krční páteře. Zapůjčíme Vám respirační pomůcky pro Váš domácí trénink. V případě potřeby využíváme techniky měkkých tkání, mobilizační a fasciální techniky, rázovou vlnu či kinesiotejping. Dále pracujeme na přestavbě pohybových stereotypů dle konceptu vývojové kineziologie, aby naše práce měla co největší a především dlouhodobý efekt.

Co očekáváme my?

Aktivní přístup k terapii, bez toho to prostě nejde a ideálně vyšetření ORL specialistou. V případě potřeby spolupracujeme se spánkovou laboratoří ve FN Motol.

Zdroje:

  1. Hobzová, M. Syndrom obstrukční spánkové apnoe. Interní medicína pro praxi 2010, 12 (3), 148–151.
  2. De Felício, C. M.; da Silva Dias, F. V.; Voi Trawitzki, L. V. Obstructive sleep apnea: focus on myofunctional therapy. Nature and Science of Sleep 2018, 10 (3), 271–286.
  3. Marcus CL, Brooks LJ, Draper KA, et al. Diagnosis and management of childhood obstructive sleep apnea syndrome. Pediatrics. 2012;130:e714–e755.
  4. Hirata RP, Schorr F, Kayamori F, et al. Upper airway collapsibility assessed by negative expiratory pressure while awake is associated with upper airway anatomy. J Clin Sleep Med. 2016;12:1339–1346
  5. Jordan AS, McSharry DG, Malhotra A. Adult obstructive sleep apnoea. Lancet. 2014;383:736–747
  6. Guimarães KC, Drager LF, Genta PR, Marcondes BF, Lorenzi-Filho G. Effects of oropharyngeal exercises on patients with moderate obstructive sleep apnea syndrome. Am J Respir Crit Care Med. 2009;179:962–966.
  7. Guilleminault C, Huang YS, Monteyrol PJ, Sato R, Quo S, Lin CH. Critical role of myofascial reeducation in pediatric sleep-disordered breathing. Sleep Med. 2013;14:518–525.
  8. Camacho M, Certal V, Abdullatif J, et al. Myofunctional therapy to treat obstructive sleep apnea: a systematic review and meta-analysis. Sleep. 2015;38:669–675.
  9. Camacho M, Guilleminault C, Wei JM, et al. Oropharyngeal and tongue exercises (myofunctional therapy) for snoring: a systematic review and meta-analysis. Eur Arch Otorhinolaryngol. 2017;275:849–855.
  10. Verma RK, Johnson J Jr, Goyal M, Banumathy N, Goswami U, Panda NK. Oropharyngeal exercises in the treatment of obstructive sleep apnoea: our experience. Sleep Breath. 2016;20:1193–1201.
  11. Mohamed AS, Sharshar RS, Elkolaly RM, Serageldin M. Upper airway muscle exercises outcome in patients with obstructive sleep apnea syndrome. Chest. 2017;66:121–125.
  12.  Puhan MA, Suarez A, Lo Cascio C, Zahn A, Heitz M, Braendli O. Didgeridoo playing as alternative treatment for obstructive sleep apnoea syndrome: randomised controlled trial. BMJ. 2006;332:266–70.

Adresa.

Fyzio svět s.r.o.
Čechova 587/29
Praha 7, 170 00
Klinika se nachází ve 4. patře (s výtahem).

MHD: Nejbližší zastávka Letenské náměstí je dobře přístupná tramvají ze stanic metra Hradčanská (A) a Vltavská (C).
Autem: V sousední ulici Nad Královskou oborou můžete využít fialové zóny s platbou v parkovacích automatech. Parkovat můžete také 2h zdarma v nově otevřeném obchodním Centru Stromovka (10 min chůze).

Zobrazit v mapách

Objednejte se.

Pacienty objednáváme obvykle do 3 dnů, akutní případy do 24 hodin.

Preferovaný datum a čas

Kontakt a otevírací doba

Naše
Kontakty.

Kontakt.

Otevírací doba.

Pondělí
07:00 - 17:00
Úterý
07:00 - 17:00
Středa
07:00 - 17:00
Čtvrtek
07:00 - 17:00
Pátek
07:00 - 17:00