Možnosti prevence poranění hráze u porodu

Článek je aktualizovanou verzí textu Mgr. Elišky Mertelíkové z roku 2022.

Během porodu, kdy hlavička dítěte prochází porodními cestami, může dojít k poranění hráze (perinea) a někdy i svalů pánevního dna. Jedním ze způsobů, jak předcházet závažnějším poraněním, je správně indikovaný nástřih hráze (episiotomie).

V praxi se však v některých porodnicích stále setkáváme s jeho nadužíváním i v situacích, kdy nemusí být nezbytný. Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby míra episiotomií nepřesahovala 10 % vaginálních porodů, zatímco v ČR se v roce 2020 průměrně pohybovala okolo 40 %. Míra použití se mezi jednotlivými porodnicemi výrazně liší, proto je důležité při přípravě k porodu pečlivě vybírat porodnici.

Jak se připravit na porod?

Možnosti prevence poranění hráze lze rozdělit do dvou skupin: příprava v těhotenství a techniky používané během samotného porodu. Nejlepší efekt má jejich kombinace, tedy příprava v těhotenství spolu se snahou o co nejšetrnější postupy při porodu.

Fyzioterapie jako příprava k porodu

Jednou z možností přípravy na porod je návštěva fyzioterapie v těhotenství. Kromě řešení potíží pohybového aparátu spojených s těhotenstvím si také vyzkoušíte nácvik správného dýchání při porodu. Dle potřeby lze provést i ošetření svalů pánevního dna, které pomáhá snížit jejich nadměrné napětí a zlepšit schopnost svaly vědomě aktivovat i uvolnit při tlačení. Součástí bývá i edukace k poporodní péči a masáži hráze.

Masáž hráze

Masáž hráze slouží ke zvýšení elasticity tkání a doporučuje se zhruba od 36. týdne těhotenství, ideálně denně po dobu asi 10 minut. Provádět ji může žena sama nebo s partnerem, vždy po důkladné hygieně a v uvolněné poloze, například vleže s pokrčenými koleny. K masáži se používá olej nebo lubrikační gel. Palce se zavádějí do pochvy a jemným tlakem směrem dolů a do stran se hledá mírné napětí, které se několik minut udržuje, následně se provádí pomalá masáž dolní části poševního vchodu v obloucích, ideálně v kombinaci s hlubokým dýcháním.

Používání poševních nafukovacích balonků Aniball / Epi-NO

Aniball nebo Epi-No jsou pomůcky určené k předporodní přípravě od ukončeného 36. týdne těhotenství. Slouží ke zlepšení vnímání a relaxace svalů pánevního dna, nácviku jejich uvolnění a simulaci vypuzovací fáze porodu, čímž mohou pomoci snížit riziko porodního poranění i poporodní inkontinence. Současně umožňují ženě lépe si osvojit směr a techniku tlačení a psychicky se na porod připravit.

Pomůcka se zavádí do pochvy a postupně nafukuje pomocí pumpičky, přičemž cvičení může mít podobu jemného protažení tkání, nácviku vytlačení balonku nebo posilování pánevního dna.

Vaginální napářka

Porodní poloha

Nejčastěji používanou polohou při porodu v porodnici je tzv. gynekologická poloha, kdy je žena v polosedu s nohama na porodnickém křesle. Z hlediska poranění hráze však tato poloha patří mezi méně výhodné, protože v ní dochází k vyššímu tlaku na hráz při průchodu hlavičky. Mezi polohy s nižším rizikem poranění hráze patří poloha ve stoje, poloha na boku (Elvander et al., 2015) a porod do vody (Menakaya et al, 2012). Vždy je však nutno přihlédnout k dalším okolnostem porodu včetně polohy miminka a kondici matky.

Přikládání teplých obkladů na oblast hráze

Přikládání teplých obkladů na hráz je jednoduchá technika využívající pozitivního účinku tepla na prokrvení a pružnost měkkých tkání. Navíc může vést ke snížení rizika poranění i k nižší bolestivosti během porodu (Dahlen et al., 2007). Využívá se látka nebo porodnická vložka namočená v teplé vodě (cca 38–45 °C), která se po vyždímání přikládá na hráz, a to zejména v době, kdy žena cítí tlak při sestupu hlavičky. Aplikuje se během kontrakcí a mezi nimi se znovu ohřívá, aby byla udržena stabilní teplota.

Dýchání u porodu a tlačení

Dýchání u porodu hraje klíčovou roli a kromě zajištění okysličení matky i plodu může výrazně ovlivnit i vnímání bolesti. Ukazuje se, že striktní používání konkrétních dechových technik u porodu může mít dokonce negativní efekt na dechové funkce. Velmi rozšířený je také řízený způsob tlačení s využitím Valsalvova manévru, kdy žena zadrží dech a silně zatlačí, tento přístup je však spojován s vyšším rizikem poranění hráze i poporodních potíží (Schaffer, 2005; Albers et al. 2006).

Výhodnější tedy je dýchání spontánní a intuitivní a tlačení s pomalým výdechem přes pootevřená ústa, který může být i zvukovým projevem rodící ženy (Mantle et al., 2004). Samozřejmě je však nutno přihlížet k aktuálnímu stavu miminka, jehož zdraví je vždy nadřazeno případnému vzniku poranění hráze ženy, proto i usilovné tlačení s použitím Valsalvova manévru je vždy na místě při tzv. tísni plodu, aby byl závěr porodu co nejkratší.

Ve Fyzio světě máme tým fyzioterapeutek, které se specializují na těhotenství a porod. Neváhejte se na nás obrátit.

banner

Často kladené otázky (FAQ)

1. Kdy je nejlepší začít s přípravou na porod z hlediska prevence poranění hráze?

Většina technik se doporučuje od konce těhotenství, přibližně od 34.–36. týdne. Některé přístupy, jako je např. fyzioterapie, lze ale začít i dříve.

2. Je masáž hráze bolestivá?

Neměla by být. Masáž by měla být spíše nepříjemná jen minimálně nebo vůbec. Bolest je signál ke snížení tlaku nebo přerušení.

3. Jaká porodní poloha je nejšetrnější k hrázi?

Obecně se jako nejšetrnější uvádí poloha na boku nebo některé vertikální polohy. Poloha na zádech může zvyšovat tlak na hráz.

4. Může fyzioterapie skutečně ovlivnit průběh porodu?

Fyzioterapie může pomoci s uvolněním pánevního dna, lepší kontrolou dechu a přípravou na tlačení, což může průběh porodu usnadnit.

Zdroje

• ALBERS, L. Factors Related to Genital Tract Trauma in Normal Spontaneous Vaginal Births. Birth [online]. 2006, 2015-11-23, 33(2): 94-100 [cit. 2015-11-29]. DOI: 10.1111/j.0730-7659.2006.00085.x. ISSN 07307659.
• DAHLEN, H. G., HOMER, C.S.E., COOKE, M., UPTON, A. M., NUNN, R., BRODRICK, B. Perineal Outcomes and Maternal Comfort Related to the Application of Perineal Warm Packs in the Second Stage of Labor: A Randomized Controlled Trial. Birth. [online] 2007, 34(4): 282-290. [cit. 2015-11-08] DOI: 10.1111/j.1523-536X.2007.00186.x. ISSN 07307659. 
• ELVANDER, Ch., AHLBERG, M., THIES-LAGERGREN, L., CNATTINGIUS, S., STEPHANSSON, O. Birth position and obstetric anal sphincter injury: a populationbased study of 113 000 spontaneous births. BMC Pregnancy and Childbirth [online]. 2015, 15(1).[cit. 2015-11-28]. DOI: 10.1186/s12884-015-0689-7. ISSN 1471-2393. 
• MANTLE, J. HASLAM, J., BARTON, S. Physiotherapy in Obstetrics and Gynaecology. 2nd ed. Edinburgh: Butterworth-Heinemann, 2004. ISBN 978-0-7506- 2265-3 
• MENAKAYA, U., ALBAYATI, S., VELLA, E., FENWICK, J., ANGSTETRA, D. A retrospective comparison of water birth and conventional vaginal birth among women deemed to be low risk in a secondary level hospital in Australia. Women and Birth [online]. 2013, 26(2), 114-118. [cit. 2015-11-09]. DOI: 10.1016/j.wombi.2012.10.002. ISSN 18715192. 
• KALIŠ, V. Porod a pánevní dno. Plzeň, 2008. Dizertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Lékařská Fakulta v Plzni. Vedoucí práce Doc. MUDr. Zdeněk Rokyta, CSc.  
• SCHAFFER, J. I. A randomized trial of the effects of coached vs uncoached maternal pushing during the second stage of labor on postpartum pelvic floor structure and function. American journal of obstetrics and gynecology [online]. 2005, 192(5): 1692-1696 [cit. 2015-11-29]. DOI: 10.1016/j.ajog.2004.11.043. ISSN 00029378.