Deset důležitých informací o svalech pánevního dna

Autor: Mgr. Klaudia Fabičovic (Michalčinová), 12. září 2022

Anatomické poměry v pánvi si můžeme lehce představit na modelu lodi, kde svaly pánevního dna tvoří hladinu vody a pánevní orgány (děloha, močový měchýř, střeva) jsou loď sedící na vrcholu vody. Aby loď (tedy pánevní orgány) udržovala svoji pozici, musí být k molu připojena lany, kterými jsou podpůrné vazy. Hladina vody ovlivňuje polohu lodi a také napětí lan. 

Pánevní dno je reflexně propojeno se zbytkem těla

Pánevní dno je součástí tzv. horizontálních předělů v našem těle. K těmto předělům řadíme bránici, horní hrudní aperturu, spodinu dutiny ústní a plosky nohou. Horizontální předěly se vzájemně funkčně ovlivňují. To znamená, že například svalové přetížení ústního dna se časem projeví i ve zvýšeném napětí svalů pánevního dna, bránice nebo chodidel. To může způsobit například bolest nohou, změnu dechového stereotypu, reflux nebo poruchu funkce svalů pánevního dna, atd. Stejně tak porucha pánevního dna zase může ovlivnit i ostatní horizontální předěly. 

 

Deset důležitých informací o svalech pánevního dna

  1. Pánevní dno má důležitou funkci při dýchání protože spolupracuje s bránici a účastní se dechových pohybů. Bránice a pánevní dno vykonávají během dýchání synchronní paralelní pohyby. Při nádechu sestupuje bránice a pánevní dno směrem dolů, při výdechu se oba pohybují směrem nahoru. Při nádechu se bránice aktivuje (kontrahuje), naopak svaly pánevního dna relaxují. Při výdechu se situace vymění – bránice se uvolní (relaxuje) a svaly pánevního dna se aktivují (kontrahují). Vyvážená souhra těchto svalů je pro správný dechový stereotyp extrémně důležitá, jinak může docházet k přetěžování jednoho nebo druhého svalu. Popisovaný model je lehce zjednodušený, svaly jsou ve skutečnosti mírně aktivní i ve fázi relaxace (takové aktivitě říkáme excentrická kontrakce), ale pro pochopení postačí znát základní model. 
  2. Pánevní dno podporuje a udržuje pánevní orgány ve své fyziologické poloze, a zároveň své napětí částečně přenáší na orgány, které nese. Můžeme si ho zjednodušeně představit, jako takovou misku, ve které je uložené ovoce nebo zelenina (pánevní orgány). Pokud je napětí svalů příliš velké nebo naopak příliš malé, mění se i poloha a napětí orgánů, které se tu nacházejí. 
  3. Pánevní dno podpírá páteř. Spolupracuje totiž s břišními svaly, bránici a zádovými svaly. Tyto svaly společně vytvářejí tzv. nitrobřišní tlak, který je důležitý pro stabilitu páteře a trupu. Této stability tělo využívá například při sezení, stání, ale i při pohybu. Chrání tak obratle, ploténky a míchu před poškozením.
  4. Pánevní dno funguje jako svěrač. Pomáhá uzavírat a otevírat pánevní otvory (močová trubice, pochva a konečník), a tak má důležitou roli při zabezpečení kontinence (močení a stolice) nebo při otevření porodních cest při porodu. Dobrá svěračová funkce pánevního dna se také uplatňuje při pohlavním styku, kdy vědomé používání svalů pánevního dna přispívá k příjemným prožitkům.
  5. Silný chronický kašel nebo déletrvající dušnost zvyšují nároky na činnost svalů pánevního dna. Proto u lidí s dechovými potížemi se časem může vyskytnout inkontinence moči, stolice nebo pokles pánevních orgánů. Správná technika kašle však zvyšuje výdechovou sílu a zároveň trénuje vyváženou aktivaci svalů pánevního dna, bránice a břišních svalů, což působí preventivně vůči potížím s pánevním dnem. S nácvikem správné techniky kašle Vám pomůže specializovaný fyzioterapeut. 
  6. Nadměrné napětí svalů pánevního dna (tzv. hypertonus) může způsobit řadu obtíží. Především brání volnému břišnímu dýchání. Za těchto okolností se dech odehrává převážně v oblasti hrudníku a žeber. U lidí s nadměrným napětím svalů pánevního dna se proto může časem vyskytnout bolest v oblasti ramen a krku kvůli přetěžování nadbytečnými dechovými pohyby. Hypertonické pánevní dno navíc ztrácí schopnost uvolnit se, prodloužit a navrátit se do své optimální délky. Během rychlého vzestupu nitrobřišního tlaku (zakašlání, zvednutí předmětů, poskočení…) není hypertonické pánevní dno schopné provést další svalovou kontrakci, aby mohlo pevně uzavřít pánevní otvory. U těchto lidí se vyskytuje častěji inkontinence. Problematika inkontinence se v tomto případě týká nejen těhotných či starších žen, ale také mladých mužů, často i sportovců nebo lidí po gynekologických či urologických operacích.
  7. Pánevní dno je aktivní ve výdechu. Pokud se však fyzická zátěž (zvedání předmětů, posilování se zvedáním těžších vah…) provádí s nádechem, a navíc se zadržením dechu, vede to k přílišnému napínání svalů pánevního dna. Zvýšený nitrobřišní tlak dopadá na relaxované a nedostatečně chráněné pánevní dno, což představuje potenciální riziko pro rozvoj nejrůznějších poruch pánevního dna. Proto by mělo být cvičení, zejména odporový trénink a intenzivní fyzická aktivita jakéhokoli druhu, prováděno s výdechem, a navíc ve spolupráci pánevního dna a všech vrstev břišních svalů. Tuto spolupráci je vhodné vědomě trénovat, ideálně s fyzioterapeutem, který Vás správné technice cvičení naučí. I s tím Vám u nás ve Fyzio světě můžeme pomoci. 
  8. Aktivace a relaxace svalů pánevního dna je stejně důležitá a při běžných denních činnostech (dýchání, vstávání, zvedání předmětů, cvičení, chůze…) by měly být v rovnováze. Jinak může docházet k potížím, které se projevují jako močová inkontinence, pokles pánevních orgánů, bolest v oblasti pánve… Činnost pánevního dna lze trénovat izolovaně, avšak je velice důležité, aby pánevní dno spolupracovalo s břišními svaly i bránici a stabilizovalo tak naši páteř, viz bod č. 3. S nácvikem izolované i synchronní svalové kontrakce Vám také pomůže specializovaný fyzioterapeut. 
  9. Napětí svalů pánevního dna závisí na poloze těla. Ve vzpřímené pozici je náročnější tato svaly kontrahovat. Proto platí, že pro nácvik činnosti svalů pánevního dna (aktivace i relaxace) jsou ze začátku vhodnější horizontální polohy, jako leh na zádech, klek na čtyřech, případně klek na čtyřech s oporou o lokty. Následně je dobré zařadit trénink ve vzpřímenějších pozicích, jako je stoj nebo dřep. 
  10. Nezadržujte proud moče. Dříve se doporučovalo při tréninku svalů pánevního dna zadržovat proud moče. Tento způsob aktivace pánevního dna se ukázal jako nevhodný, a z toho důvodu ho rozhodně nedoporučujeme. Je tu totiž riziko stagnace a návratu moče zpět močovou trubicí, což může způsobit zánět močového měchýře. Navíc tento způsob cvičení může být pro tělo matoucí, protože tyto svaly se mají při močení přirozeně uvolnit. 

Ve Fyzio světě se problematikou pánevního dna dlouhodobě zabýváme, rádi Vám pomůžeme.

Objednejte se k nám

Akutní případy objednáváme v Praze obvykle do 24 hodin.
Telefonicky Vás kontaktujeme a naplánujeme přesný termín. V pracovní době do 60 minut.

Nebo nám rovnou zavolejte

Kdykoli v pracovní době přesný termín společně domluvíme ihned telefonicky.

Adresa.

Fyzio svět s.r.o.
Čechova 587/29
Praha 7, 170 00
Klinika se nachází ve 4. patře (s výtahem v mezipatře). S vynesením kočárku Vám rádi pomůžeme.

MHD: Nejbližší zastávka Letenské náměstí je dobře přístupná tramvají ze stanic metra Hradčanská (A) a Vltavská (C).
Autem: V sousední ulici Nad Královskou oborou můžete využít fialové zóny s platbou v parkovacích automatech. Parkovat můžete také 2h zdarma v nově otevřeném obchodním Centru Stromovka (10 min chůze).

Zobrazit v mapách
Kontakt a otevírací doba

Naše
Kontakty.

Kontakt.

Otevírací doba.

Pondělí
07:00 - 19:00
Úterý
07:00 - 19:00
Středa
07:00 - 19:00
Čtvrtek
07:00 - 17:00
Pátek
07:00 - 17:00