Bolest zevní strany kolene (syndrom iliotibiálního traktu)

Autor: Mgr. Anna Rysková, 13. března 2023

Syndrom iliotibiálního traktu (ITB syndrom) je častým zraněním z přetížení, které způsobuje bolest na zevní straně kolene. Nejčastěji postihuje běžce. Nacházíme ho také u cyklistů, závodních veslařů, lyžařů, fotbalistů, basketbalistů a hokejistů. 

Bolest se typicky objevuje při běhu, v pozdějších stádiích také při chůzi. Nejčastěji se u sportovců rozvine, když zvýší svoji fyzickou aktivitu. Bolest je lokalizována na zevní stranu kolene a částečně může vyzařovat nahoru do stehna. 

Iliotibiální trakt (ITB) je dlouhá fascie, která se nachází na zevní straně stehna. Fascie je pojivová tkáň, která obklopuje sval. Přičemž tato fascie spojuje sval tensor fasciae latae s velkým hýžďovým svalem a holenní kostí těsně pod kolenem. Sval tensor fasciae latae se nachází na zevní straně horního stehna. Syndrom ITB je tedy zánět dlouhé šlachy tohoto svalu v místě, kde přechází přes zevní stranu kolene. 

 

Příčiny ITB syndromu  

ITB syndrom je v první řadě zraněním z přetížení – tedy příliš mnoho aktivity, příliš brzy a příliš často. Při běhu dochází k namáhání kloubů, vazů a šlach. Pokud tělo není dostatečně silné či trénované pro fyzickou zátěž, kterou s sebou přináší např. dálkový běh, může dojít ke zranění. Kolena jsou častým místem zranění u běžců, protože absorbují největší část síly při dopadu. Při dlouhých bězích dochází k extrémnímu počtu opakování pohybu, takže nárazy při dopadu prochází koleny znovu a znovu s každým dopadem. Pokud kolena nejsou trénovaná a správně nastavená pro tuto vysokou dávku opakované zátěže, může dojít k podráždění tkáně a ke vzniku zánětu. Poranění tkáně vzniká buďto v místě největší zátěže pohybového aparátu, anebo v závislosti na tom, kde se nachází nejslabší místo v těle. Pokud je na zevní straně kolene, vzniká ITB syndrom. 

K rozvoji tohoto zranění přispívá více faktorů:

  • Slabé hýžďové svaly. Pokud jsou hýžďové svaly oslabené, dochází ke zvýšenému kontaktu a tření iliotibiálního traktu na zevní straně kolene, což způsobuje bolest a zánět. Slabost svalů okolo kyčle, především gluteus medius, gluteus minimus a tensor fasciae latae může způsobit, že běžec dopadá více ztěžka a s menší stabilitou. Následkem je zvýšená zátěž v oblasti kolene. 
  • Napjaté svaly kyčelního kloubu. Pokud je sval tensor fasciae latae stažený, pak dochází ke zvýšenému tření mezi ITB a kolenem. Přirozeně širší ITB také zvyšuje pravděpodobnost jeho přetížení. 
  • Biomechanika nohy. Zvýšená pronace nohy nebo horší pohybový stereotyp mohou také zvýšit riziko zranění. Pokud při chůzi dochází ke vbočení kotníku dovnitř nebo k propadu klenby nohy, koleno se také vtáčí dovnitř a tření v oblasti ITB se tak zvyšuje. 
  • Rozdílná délka dolních končetin.
  • Běh v kopcích nebo běh na nakloněné silnici.

  Příznaky ITB syndromu

  • Bolest na zevní straně kolene.
  • Symptomy se rozvíjejí časem a postupně nabírají na intenzitě.
  • U běžců symptomy často začnou při běhu a postupně se zhoršují.
  • Po období klidu bolest vymizí, ale se začátkem tréninku se opět vrátí.
  • Bolest je horší při běhu, zejména z kopce.

Diagnostika ITB syndromu

Pro diagnostiku může fyzioterapeut provést řadu testů, které vedou k určení příčiny obtíží. Jeden z těchto testů spočívá v pokrčování a natahování kolene, zatímco fyzioterapeut provádí tlak na zevní straně kolene. Pokud tento test provokuje bolest, znamená to, že je pozitivní, což může ukazovat na ITB syndrom. 

Další místa, která fyzioterapeut bude vyšetřovat 

  • Biomechanika nohy – zjištění, zda je dolní končetina zatěžována v optimálním centrovaném postavení nebo zda dochází např. ke zvýšené pronaci chodidla.
  • Svalová síla, resp. slabost abduktorů kyčle (unožení).
  • Citlivost spoušťových bodů v hýžďových svalech a dalších svalech dolní končetiny.
  • Celková stabilita pánve a trupu.

9 kroků v léčbě bolesti zevní strany kolene (ITB syndromu)

Léčba syndromu iliotibiálního traktu zahrnuje snížení bolesti a zánětu, a rozpoznání případných hlubších příčin problému. Dále protahování a cvičení svalů kyčelního kloubu a iliotibiálního traktu. Důležitý je také postupný návrat k tréninku, aby nedošlo k navrácení obtíží. 

1. Klid 

Klidový režim je důležitý, aby došlo k ústupu zánětu ve vazivové tkání. Pokud byste pokračovali v běhu se symptomy ITB syndromu, pravděpodobně se bude bolest stále zhoršovat. Zpočátku je důležitý úplný klidový režim, aby zánět ustoupil. V pozdější fázi je vhodné zařadit jiné aktivity než běh, například plavání či jízdu na kole. Návrat k běhu je vhodný načasovat a dávkovat dle aktuálního individuálního stavu, nejlépe podle doporučení ošetřujícího fyzioterapeuta. 

2. Chlazení

V akutní fázi je výhodné využít terapii chladem. Led může pomoci utlumit bolest a zánět. Přikládáme chladivý obklad nebo led každých 10-15 minut každou hodinu dokud bolest neustoupí. Později postačí 2-3x denně nebo po tréninku, abychom zaručili, že se bolest nevrátí. 

3. Manuální techniky – fyzioterapie

Techniky měkkých tkání aplikované na iliotibiální trakt a gluteální svaly pomáhají uvolnit stažené tkáně. Využíváme techniky zaměřené na spoušťové body, release šlach a fascií a techniku fasciální manipulace. Fyzioterapeut také může klienta naučit, jak si může sám manuálně uvolnit zvýšené napětí v IT traktu. Vedle manuálních technik může fyzioterapeut pro snížení napětí ve svalech a snížení bolesti použít také techniku suché jehly. 

4. Masážní válec – roller

Používání masážního válce na ITB a hýžďové svaly pomáhá uvolnit a odstranit případné stažené body nebo stažená vlákna ve šlaše, a tím snížit napětí a tření na straně kolene. 

5. Fyzikální terapie v rukou fyzioterapeuta

  • Laser – terapie vysokovýkonovým laserem. Laser tlumí bolest, tlumí zánět, podporuje hojení a imunitní reakci, prohřívá a působí v hloubce tkáně. Více o laseru v následujícím článku
  • Rázová vlna. Rázová vlna zlepšuje prokrvení, přináší úlevu od bolesti a uvolnění svalového napětí. Více o rázové vlně v následujícím článku
  • Další fyzikální terapie jako ultrazvuk, elektroléčba či kombinovaná terapie. 

6. Cvičení 

Protahovací a posilovací cvičení jsou důležitá u ITB syndromu. Cvičení je především zaměřené na protažení svalu tensor fasciae latae a posílení hýžďových svalů. 

  • Protažení tensor fasciae latae
  • Protažení hýžďových svalů
  • Posilování lýtkových svalů
  • Posilování zevních rotátorů a abduktorů kyčle 

7. Rozeznání možných příčin

Kromě snížení zánětu a bolesti je důležité hledat možné příčiny přetížení. Jinak se bolest pravděpodobně objeví znovu. 

  • Vést si tréninkový deník. To umožňuje podívat se zpátky a identifikovat faktory, které mohly přispět ke zranění, a tak se jim do budoucna vyhnout. Může to být zvýšení počtu uběhnutých kilometrů, změna povrchu při běhu, změna obuvi, změna zaměstnání, nebo cokoli neobvyklého, co bude zaznamenané v tréninkovém deníku. 
  • Rozeznat a napravit možné chyby v tréninku, jako je přetrénování nebo příliš rychlé zvýšení uběhnutých kilometrů. Zpravidla by běžci neměli zvyšovat počet uběhnutých kilometrů o více než 10 % týdně. 
  • Vyhnout se dlouhým úsekům běhu podél svahu (v traverzu) nebo na nakloněné cestě. 
  • Zkontrolovat vhodnost obuvi pro daný styl běhu. Zkontrolovat zda nemáte horší biomechaniku nohy a nepotřebujete jinou obuv či podporu v podobě speciálních ortopedických vložek.
  • Pokud začnete znovu trénovat, je vhodné se co nejvíce vyhnout běhu z kopce. 
  • Fyzioterapeut či podiatr může důkladným vyšetřením identifikovat problémy chodidla, jako je zvýšená pronace. Ta vede ke změně biomechaniky, ke zvýšené vnitřní rotaci dolní končetiny a v důsledku k přetížení v oblasti ITB traktu. 

8. Iliotibiální pásek

V některých případech je vhodné využít nadkolenní pásek, který snižuje tlak na šlachu ITB traktu těsně nad kolenem. Snižuje tak namáhání na straně kolene. Neumí však řešit příčinu bolestí.

9. Medikace 

Někdy je vhodné dočasné užívání protizánětlivých léků ze skupiny nesteroidních antirevmatik, jako je např. Ibuprofen. V počáteční fázi je to užitečné pro snížení bolesti a zánětu. Dlouhodobější užívání těchto léků ale není u sportovních zranění vhodné. 

V případě silné akutní bolesti nebo u dlouhotrvajících obtíží může lékař indikovat injekci kortikoidů aplikovanou do místa bolesti a zánětu. 

Prevence ITB syndromu

  • Důležitý je postupný návrat do tréninku. Často to může být již dva týdny po začátku terapie, ale záleží na rozsahu zranění. 
  • Začít s postupným tréninkem – vhodné je začít na 50% původního počtu uběhnutých kilometrů. 
  • Aplikovat led na bolestivé místo na koleni po dobu 15 minut po tréninku. To sníží možný zánět. 
  • Během prvních několika běhů zvyšovat spíše čas běhu než uběhnutou vzdálenost. 
  • Když se objeví bolest, nebo se vrátí zánět, pak je vhodné vrátit se o několik kroků zpět, aby opět došlo ke snížení zánětu. 
  • Pokračujte v protahování a masírování s rollerem, k odstraňování stažených bodů a vláken v ITB. Sportovní masáž je také vhodná i jako prevence navrácení obtíží.
  • Před návratem do intenzivního tréninku konzultujte raději svůj stav s fyzioterapeutem. 

Pokud si nejste jisti příčinou Vašich obtíží a vhodným postupem, rádi Vám ve Fyzio světě pomůžeme.

Objednejte se k nám

Akutní případy objednáváme v Praze obvykle do 24 hodin.
Telefonicky Vás kontaktujeme a naplánujeme přesný termín. V pracovní době do 60 minut.

Nebo nám rovnou zavolejte

Kdykoli v pracovní době přesný termín společně domluvíme ihned telefonicky.

Adresa.

Fyzio svět s.r.o.
Čechova 587/29
Praha 7, 170 00
Klinika se nachází ve 4. patře (s výtahem v mezipatře). S vynesením kočárku Vám rádi pomůžeme.

MHD: Nejbližší zastávka Letenské náměstí je dobře přístupná tramvají ze stanic metra Hradčanská (A) a Vltavská (C).
Autem: V sousední ulici Nad Královskou oborou můžete využít fialové zóny s platbou v parkovacích automatech. Parkovat můžete také 2h zdarma v nově otevřeném obchodním Centru Stromovka (10 min chůze).

Zobrazit v mapách
Kontakt a otevírací doba

Naše
Kontakty.

Kontakt.

Otevírací doba.

Pondělí
07:00 - 20:00
Úterý
07:00 - 20:00
Středa
07:00 - 20:00
Čtvrtek
07:00 - 20:00
Pátek
07:00 - 20:00