Aktivní jizva jako zdroj napětí a bolestí

Co může jizva způsobit?

Jizva vzniká jako výsledek hojení rány. Není stejně hodnotná jako naše vlastní původní tkáň. Nemá stejné vlastnosti, například není stejně elastická. Prostupuje napříč mezi jednotlivými vrstvami tkání, které se za normálních okolností vůči sobě pohybují. Je jako uzel. Jak prostupuje vrstvami zhorší jejich posunlivost. Omezí tedy pohyb jednotlivých částí těla mezi sebou. Svojí přítomností může ztížit také tok tekutin. Ať už volných tekutin a lymfy, která omývá veškeré buňky v těle, nebo dokonce může tlakem znesnadnit průtok drobných i větších cév. Může také utiskovat nervy a tím narušit nervové řízení. Všemi těmito mechanismy může změnit funkční propojení v těle. Například v břišní dutině pomáhá orgánům držet jejich tvar tenká vrstvička, která je obaluje (peritoneum). Ta je z vnější části vlhká a vytváří napětí, kterým pomáhá orgány v břiše rozpínat do jejich optimální velikosti. Díky tlakům v hrudní dutině jsou navíc orgány břicha taženy směrem vzhůru, což je pomáhá výrazně odlehčovat. Nyní není tak těžké si představit, že operace v oblasti břicha může způsobit problém v docela jiné části břišní dutiny, případně zcela vzdálené části těla. Podobných propojení je v našem těle mnoho. Poranění v oblasti kotníku tak může mít vliv kupříkladu na migrénu.

V jizvě může být uloženo i emoční napětí

Vznikne-li jizva po poranění nebo operaci spojené s výrazným stresovým zážitkem, může i po dlouhé době způsobovat velké problémy nejen mechanického charakteru. V momentě, kdy cítíme podobný pocit, byť menší intenzity (strach, úzkost..), se probudí v těle mechanismy, které jsou spojeny s touto událostí. Například při úzkosti můžeme cítit zvýšení svalového napětí, bolest nebo i křeč v okolí jizvy vzniklé po dávné dramatické autonehodě. To platí i pro další struktury, na které má tato jizva vliv. Nebo naopak: dotyk či menší fyzické zatížení v oblasti jizvy způsobí nepříjemné zjitření pocitů. S obdobnými komplikacemi se často setkáváme u žen, které porodily císařským řezem neplánovaně a za dramatických okolností, nebo u lidí, kteří prodělali operaci pro zánět slepého střeva (appendektomie) v dětském a adolescentním věku. Tato operace bývá často bagatelizována. Kromě toho, že je jizva poměrně hluboká a často způsobuje obtíže čistě mechanického charakteru, jedná se také většinou o první setkání mladého člověka s větší bolestí, osamocením v nemocnici a u mladých dívek obvykle i pocitem studu.

Různé jizvy mají různá specifika:

Klasická operace

Dříve se tímto způsobem prováděly veškeré operační zákroky. Jizva je po nich dlouhá, tak aby se operatér dobře dostal k místu zákroku. Typickým příkladem klasické operace v dutině břišní je císařský řez. Ortopedickou operací klasickou cestou je například výměna kyčelního kloubu.

Po císařském řezu vzniká hluboká jizva, která prostupuje přes mnoho vrstev. Je také velmi blízko pánevnímu dnu, které zespodu ohraničuje prostor pánve a dává oporu pánevním orgánům. Pánevní dno přes tlaky v břišní dutině a pánvi velmi úzce spolupracuje s bránicí, která ohraničuje prostor břišní dutiny shora. Každým nádechem a výdechem tak může jizva po císařském řezu ovlivňovat funkce prakticky celého těla.

Laparoskopická a artroskopická operace

Laparoskopickou operací se řeší mnoho obtíží, které musely být dříve operovány klasickou cestou – např. zánět slepého střeva (operace se nazývá appendektomie) nebo obtíže spojené se žlučníkem (cholecystektomie). Výhodou těchto operací je rychlejší rekonvalescence a menší viditelná část jizvy. Nesmíme však zapomínat, že jizva není jen na povrchu. Jizvy po operaci vždy vedou od pokožky až k operovanému místu. Mohou zde vznikat tuhé pruhy připomínající tvarem a konzistencí provázek. Čím je operace komplikovanější a delší, tím větší je pravděpodobnost vzniku takové nepříjemné jizvy. Podobné jizvy vznikají často i v místě po drenu.

Úrazy, popáleniny

Jizvy vzniklé po úrazech jsou velmi individuální. Specifickou kategorií jsou jizvy po hlubokých popáleninách. Jsou plošné, často mají tendence zbytňovat (hypertrofovat) a je důležité s nimi velmi intenzivně denně pracovat.

Srůsty a adheze v okolí jizvy

Nejen přímo v jizvě, ale i v jejím sousedství, se omezí pohyblivost. Tím vznikají nežádoucí přilnutí okolní i jinak zdravé tkáně. Stejně tak vznikají přilnutí i v místech zhmoždění operačními nástroji obzvláště při komplikovaném zákroku. Mohou být jemná, ale i značně pevná a nepoddajná (nazývají se adheze či srůsty). Mohou „zlobit“ stejně nepříjemně jako jizva sama. Někdy se srůsty objeví i v místech, kde žádná operace neproběhla – v oblasti komplikovanějšího či opakovaného zánětu, nebo tam, kde byl výrazně omezen pohyb.

Hypertrofické a keloidní jizvy

I u jedné osoby se stává, že některá jizva se zahojí rychle a na povrchu není skoro patrná. Jiná se hojí zdlouhavě, může být vystouplá (hypertrofická) či dokonce přerůstá až přes zdravou nepoškozenou tkáň (keloidní). Záleží i na druhu poškození tkáně. Hypertrofické jizvy často vznikají například po popáleninách. 

Jizvy u dětí

Děti mají obvykle úžasnou regenerační schopnost, jizvy mohou být po letech sotva patrné. Je však třeba počítat s jejich růstem. Výrazné hluboké nerozvolněné jizvy mohou mít na svědomí mimo jiné např. vznik skoliózy.

Jak se věnujeme jizvám ve Fyzio světě

Ať už do Fyzio světa přicházíte s jakýmkoli problémem, vždy se na začátku naší spolupráce dopodrobna seznamujeme s Vaší zdravotní historií (tj. odebíráme anamnézu) a mimo jiné zjišťujeme, kde na těle by mohly být jizvy a za jakých okolností vznikly. Při vyšetření jim pokaždé věnujeme pozornost a diagnostikujeme jejich vliv na Vaše současné obtíže. Jizvy se snažíme maximálně rozvolnit, aby se co nejvíce podobaly Vaší původní tkáni. Také Vás naučíme, jak s nimi dlouhodobě pracovat.

Více informací o tom, jak pracovat s jizvou najdete v navazujícím článku Jak pečovat o jizvu po operaci.