7 kloubů nejčastěji postižených artrózou

Artróza, nebo také osteoartróza, je nejčastější degenerativní onemocnění kloubů, charakterizované destrukcí chrupavky. Chrupavka je tkáň, která pokrývá povrch kostí, umožňuje hladký pohyb v kloubu a tlumí nárazy při pohybu. Při rozvoji artrózy ztrácí tyto vlastnosti. U výrazného poškození chrupavky dochází ke kontaktu jedné kosti s druhou, což způsobuje bolest a omezení pohybu.

Jedná se o časté onemocnění, jehož výskyt stoupá s věkem. Artróza může být primární, která vzniká bez zjevné příčiny postupně během několika let. Sekundární vzniká na základě jiného onemocnění či úrazu, například následkem vrozené vývojové vady kloubu, nebo u revmatoidní artritidy.

Artrózu v kloubu provázejí také změny na kosti, šlachách a vazech v daném kloubu. V případě výrazného poškození kloubní chrupavky může dojít k zánětu a otoku kloubní výstelky.

Příznaky artrózy

Příznaky se většinou rozvíjejí postupně. Patří mezi ně:

• Bolest. Základním symptomem je bolest, která je hluboká a “tupá”. Zejména při pohybu, po delší aktivitě nebo na konci dne. Postupem času se zhoršuje. V pokročilejších stádiích artrózy se může objevovat i klidová či noční bolest. Bolest klienti vnímají přímo v kloubu, ale mnohdy také vyzařuje do okolních tkán, například u artrózy kyčelního kloubu jsou typické bolesti v přední části stehna.
• Ztuhlost. Typická je ranní ztuhlost kloubů, nebo po odpočinku. Trvá zhruba 15 až 30 minut než se kloub opět rozhýbe.
• Snížený rozsah pohybu. Po rozhýbání je často opět dosaženo plného rozsahu.
• Přeskakování nebo praskání. V pokročilejších stádiích bývá při pohybu cítit a slyšet lupání, přeskakování či křupání (krepitace).
• Otok. Kloub nebo jeho okolí může být oteklé.
• Oslabení svalů. Svaly pohybující kloubem mohou být oslabené.
• Zkrácení svalů. Svaly v okolí kloubu bývají často ztuhlé a zkrácené.
• Deformity kloubu. V pokročilém stádiu může dojít ke zvětšení kloubu patologickým nárůstem kosti v jeho okolí, nebo také k jeho vybočení mimo osu.
• Nestabilita kloubu. Někdy je přítomna nestabilita, například prolomení kolene při chůzi.
• Omezení chůze a denních aktivit. U artrózy na dolních končetinách dochází v pokročilých stavech k omezení mobility a chůze. U těžší artrózy horních končetin či rukou jsou pak ztížené denní aktivity jako oblékání a jemné činnosti prováděné prsty.

Rizikové faktory pro vznik artrózy

• Věk. Vyskytuje se častěji ve vyšším věku.
• Pohlaví. Častěji se rozvíjí u žen.
• Nadváha či obezita. Zatížení přebytečnými kily zatěžuje především kolena, kyčle a bederní páteř.
• Dědičnost. Riziko artrózy je vyšší při jejím výskytu v rodině.
• Úraz kloubu. Zraněný kloub např. při sportu, má větší riziko rozvoje artrózy. Riziko je zvýšené i u poranění vazů a menisků.
• Přetěžování. Přetížení kloubu například prací nebo opakovanou zátěží při sportu může vést k poškození kloubní chrupavky.
• Nestabilita kloubu. Při hypermobilitě nebo slabosti svalů v okolí kloubu dochází k nadměrnému zatěžování kloubních ploch.
• Jiné onemocnění, na jehož základě artróza sekundárně vzniká. Jedná se například o vrozené vývojové vady, (nejčastěji kyčelního kloubu) či revmatická onemocnění.

Diagnostika

Podezření na artrózu máme již při zmíněných příznacích a typických projevech v kloubu, jak bylo řečeno výše. Diagnózu ale určuje lékař na základě RTG snímků.
Při popisu RTG snímku kloubu se používá klasifikace závažnosti artrózy v rozmezí I.-IV. Obecně jsou stupně I.-II. považovány za lehkou artrózu a stupně III.-IV. za těžkou. Při hodnocení stavu záleží i na subjektivním vnímání bolesti klientem a na stupni omezení hybnosti a funkce. Rozhodující tedy není jen stupeň artrózy, ale také to, jak se s tímto stavem tělo vyrovnává.

7 Nejčastěji postižených kloubů

1.Kyčel

Artróza v kyčelním kloubu se nazývá koxartróza. Bolest bývá nejčastěji lokalizována v třísle nebo v hýždi, občas také na vnitřní straně stehna či kolene. Kyčelní kloub je ztuhlý nejvíce po ránu, dochází v něm k zasekávání nebo křupání. Hýžďové svaly jsou oslabené a s tím přichází obtíže při chůzi, chůzi po schodech, zvedání ze židle nebo vylézání z auta. Rizikové faktory jsou obezita, přetížení prací či sportem, vyšší věk a vrozená vada kyčelních kloubů.

2. Koleno

Artróza v kolenním kloubu je známá také jako gonartróza. Bývá přítomna krepitace, přeskakování, vrzání či křupání při ohýbání a natahování kolene. I zde se příznaky postupně zhoršují. Klienti zpočátku cítí bolest jen při zatížení kolene. Postupem času je bolest častější a může být i klidová. Typickými rizikovým faktory pro artrózu kolenního kloubu je nejen obezita, ale i ženské pohlaví a práce v dřepu či v kleku. Kolenní klouby jsou nejčastěji postiženy poraněním vazů a menisků, což je činí náchylnými ke vzniku artrózy.

3. Kotník – hlezenní kloub

Artróza v kotníku vzniká často v důsledku úrazů hlezenního kloubu, čímž jsou nejčastěji opakované distorze (vyvrtnutí) hlezna. Distorze způsobují menší či větší poranění vazů kotníku, které činí kloub náchylnější k rozvoji artrózy.

4. Palec u nohy

Kořenový kloub palce u nohy bývá v rámci artrózy postižen otokem, deformitami a vybočením kloubu (tzv. hallux valgus). Postižení tohoto kloubu zánětem je často prvním příznakem dny, což může být opět predispozice pro vznik artrózy palce nohy.

5. Krční a bederní páteř

Spondylartróza je artróza postihující klouby páteře. Nejčastějším symptomem je bolest a tuhost páteře s typickou ranní ztuhlostí a úlevou po rozhýbání. Při pohybu můžeme cítit a slyšet přeskakování a křupání. Artróza krční páteře se projevuje bolestí, která může vystřelovat do horních končetin, způsobovat bolest hlavy či nevolnost. Spondylartróza bederní páteře a lumbosakrální páteře je doprovázena ztuhlostí a bolestí ve spodních zádech. Často se přenáší do hýždí či stehen.

6. Ramenní kloub

Artróza v ramenním kloubu se nazývá omartróza. V tomto případě je postižena chrupavka pažní kosti a lopatky, kde se nachází kloubní jamka. Projevuje se jako bolestivost a ztuhlost v rameni. Je přítomna hluboká bolest v ramenním kloubu, postupně se ztrácí plný rozsah pohybu. Často vzniká následkem úrazu či revmatoidní artritidy.  Další kloub ramenního pletence, kde často vzniká artróza je akromioklavikulární skloubení (spojení klíční kosti a lopatky). Zde se artróza projevuje bolestí v horní části ramene, která někdy střílí směrem ke krku.

7. Prsty ruky

Nacházíme zvětšení, nebo také deformity kloubů prstů, jejich bolestivost, zčervenání a vybočení.

Klíčovou terapií je fyzioterapie

Artróza představuje opotřebení kloubu a vyléčit se bohužel nedá. Existuje však mnoho přístupů, které mohou výrazně zlepšit funkci kloubu, bolestivost a další nepříjemné příznaky artrózy. Klíčovou v této oblasti je fyzioterapie. Jak Vám můžeme ve Fyzio světě při artróze pomoci?

Úleva od bolesti

Ve Fyzio světě používáme řadu fyzioterapeutických metod, které Vám uleví od bolesti. Jedná se např. o měkké techniky k uvolnění okolních struktur kloubu, mobilizační techniky pro zvětšení rozsahu pohybu, trakci kloubu, která zajistí lepší výživu kloubu. Nedílnou součástí terapie je také využití fyzikálních metod, jako je laser a rázová vlna.

Zvýšení pohyblivosti kloubu

V postiženém kloubu je nutné udržovat pohyblivost, protože artróza sama o sobě pohyb omezuje. Dlouhodobé snížení rozsahu pohybu vede k trvalému omezení. Naším cílem je tedy pohyblivost udržovat. Nejčastěji k tomu využíváme měkké techniky, protahování zkrácených svalů, fasciální manipulaci, mobilizační techniky, trakci kloubu, cílená cvičení, laser a rázovou vlnu.

Zlepšení funkce kloubu

Další techniky, které nám pomáhají zlepšit funkci artrotického kloubu jsou: centrace (nejvhodnější možné nastavení kloubních ploch), stabilizace (zapojení kloubu během jeho zatížení), balanční cvičení na labilních plochách a posilování svalů.

Udržení výkonnosti

Některé sporty a pracovní činnosti mnohdy přetěžují artrotický kloub. Součástí fyzioterapie je tedy i nácvik daného pohybu tak, aby Vás bolest postiženého kloubu co nejméně omezovala.

Zlepšení chůze, rovnováhy

Fyzioterapie ovšem necílí jen na samotný kloub. Důležité je zapojení postiženého kloubu ve větších pohybových vzorech. K tomu nám slouží různá balanční cvičení, senzomotorika a nácvik správné chůze.

Prevence dalších obtíží

Fyzioterapeut Vám pomůže předejít či zpomalit nástup obtíží jako jsou zkrácené svaly, deformity kloubu, oslabení svalových skupin, a s tím spojené např. poruchy chůze. Ty by mohly v budoucnu vést k přetěžování dalších částí těla. Například u artrózy kyčelního kloubu se snažíme předcházet řetězení bolestí do bederní páteře nebo nadměrnému přetěžování druhostranné končetiny.

Oddálení případné operace kloubu

Zlepšení funkce kloubu a snížení bolestivosti díky fyzioterapii často umožní oddálení operace kloubu. Případná pozdější náhrada kloubu (TEP) pak vydrží do vyššího věku klienta. I po případné operaci je nutné s fyzioterapií pokračovat.

S úlevou od bolesti i s dlouhodobým plánem, jak se co nejlépe vypořádat s artrózou a zlepšit si kvalitu života Vám ve Fyzio světě rádi pomůžeme.