10 důležitých informací o svalech pánevního dna
Článek je aktualizovanou verzí textu Mgr. Klaudie Michalčinové z roku 2022.
Svaly pánevního dna mají v těle mnohem důležitější roli, než si většina lidí uvědomuje. Podílejí se na dýchání, stabilitě páteře i správné funkci pánevních orgánů. Jejich fungování si můžeme jednoduše představit na modelu lodi na vodě, kde svaly pánevního dna tvoří hladinu vody a pánevní orgány (děloha, močový měchýř a střeva) jsou loď na vodě. Aby loď (tedy pánevní orgány) udržovala svoji pozici, musí být k molu připojena lany, kterými jsou podpůrné vazy. Hladina vody ovlivňuje polohu lodi a také napětí lan.
1. Pánevní dno má důležitou funkci při dýchání
Pánevní dno spolupracuje s bránici a účastní se dechových pohybů. Při nádechu sestupuje bránice a pánevní dno směrem dolů, při výdechu se pohybují směrem nahoru. Při nádechu se bránice aktivuje (kontrahuje), naopak svaly pánevního dna relaxují. Při výdechu se situace vymění – bránice se uvolní (relaxuje) a svaly pánevního dna se aktivují (kontrahují). Vyvážená souhra těchto svalů je pro správný dechový stereotyp extrémně důležitá, jinak může docházet k přetěžování jednoho nebo druhého svalu.
2. Pánevní dno podporuje a udržuje pánevní orgány
Pánevní dno podporuje pánevní orgány ve své fyziologické poloze, a zároveň své napětí částečně přenáší na orgány, které nese. Můžeme si ho zjednodušeně představit, jako takovou misku, ve které je uložené ovoce (pánevní orgány). Pokud je napětí svalů příliš velké nebo naopak příliš malé, mění se i poloha a napětí orgánů, které se tu nacházejí.
3. Pánevní dno podpírá páteř
Pánevní dno spolupracuje s břišními svaly, bránici a zádovými svaly. Tyto svaly společně vytvářejí tzv. nitrobřišní tlak, který je důležitý pro stabilitu páteře a trupu. Této stability tělo využívá například při sezení, stání, ale i při pohybu. Chrání tak obratle, ploténky a míchu před poškozením.
4. Pánevní dno funguje jako svěrač
Pánevní dno pomáhá uzavírat a otevírat pánevní otvory (močová trubice, pochva a konečník), a tak má důležitou roli při zabezpečení kontinence (močení a stolice) nebo při otevření porodních cest při porodu. Dobrá svěračová funkce pánevního dna se také uplatňuje při pohlavním styku, kdy vědomé používání svalů pánevního dna přispívá k příjemným prožitkům.
5. Kašel zvyšuje nároky na pánevní dno
Silný chronický kašel nebo déletrvající dušnost zvyšují nároky na činnost svalů pánevního dna. Proto u lidí s dechovými potížemi se časem může vyskytnout inkontinence moči, stolice nebo pokles pánevních orgánů. Správná technika kašle však zvyšuje výdechovou sílu a zároveň trénuje vyváženou aktivaci svalů pánevního dna, bránice a břišních svalů, což působí preventivně vůči potížím s pánevním dnem. S nácvikem správné techniky kašle Vám pomůže specializovaný fyzioterapeut.
6. Zvýšené napětí pánevního dna způsobuje obtíže
Nadměrné napětí svalů pánevního dna (hypertonus) může způsobovat řadu obtíží. Omezuje volné břišní dýchání, a dech se tak přesouvá více do oblasti hrudníku a žeber, což může vést k přetěžování krku a ramen. Hypertonické pánevní dno navíc ztrácí schopnost správně se uvolnit i znovu aktivovat při zvýšení nitrobřišního tlaku, například při kašli nebo zvedání břemen. Výsledkem může být častější výskyt inkontinence, a to nejen u žen, ale také u mužů, sportovců nebo lidí po operacích.
7. Pánevní dno je aktivní ve výdechu
Provádění fyzické zátěže s nádechem a zadržením dechu zvyšuje tlak na pánevní dno a může přispívat k rozvoji jeho poruch. Proto je vhodné cvičit s výdechem a zapojením pánevního dna i břišních svalů. Správnou souhru těchto svalů je ideální naučit se pod vedením fyzioterapeuta.
8. Aktivace a relaxace svalů pánevního dna je stejně důležitá
Stejně důležitá jako aktivace je i schopnost svalů pánevního dna správně relaxovat. Obě funkce by měly být při běžných denních činnostech v rovnováze, jinak může docházet k inkontinenci, bolestem nebo poklesu pánevních orgánů. Pánevní dno by navíc mělo správně spolupracovat s břišními svaly a bránicí.
9. Napětí svalů pánevního dna závisí na poloze těla
Ve vzpřímené pozici je náročnější tato svaly kontrahovat. Proto platí, že pro nácvik činnosti svalů pánevního dna (aktivace i relaxace) jsou ze začátku vhodnější horizontální polohy, jako leh na zádech, klek na čtyřech, případně klek na čtyřech s oporou o lokty. Následně je dobré zařadit trénink ve vzpřímenějších pozicích, jako je stoj nebo dřep.
10. Nezadržujte proud moče
Dříve se doporučovalo při tréninku svalů pánevního dna zadržovat proud moče. Tento způsob aktivace pánevního dna se ukázal jako nevhodný, a z toho důvodu ho rozhodně nedoporučujeme. Je tu totiž riziko stagnace a návratu moče zpět močovou trubicí, což může způsobit zánět močového měchýře. Navíc tento způsob cvičení může být pro tělo matoucí, protože tyto svaly se mají při močení přirozeně uvolnit.
banner
Často kladené otázky (FAQ)
1. Jak poznám oslabené pánevní dno?
Mezi nejčastější projevy patří únik moči, pocit tlaku v podbřišku, bolesti v oblasti pánve nebo zhoršení stability trupu. Obtíže se mohou objevovat také při sportu, kašli nebo zvedání těžších předmětů.
2. Jak správně cvičit pánevní dno?
Důležitá je nejen aktivace, ale i schopnost svaly uvolnit. Cvičení by mělo probíhat s výdechem a ve spolupráci s bránicí a břišními svaly. Ideální je nácvik pod vedením fyzioterapeuta.
3. Může pánevní dno ovlivňovat bolesti zad?
Ano. Pánevní dno je součástí stabilizačního systému trupu a podílí se na stabilitě páteře. Jeho porucha tak může souviset i s bolestmi zad nebo přetěžováním jiných svalových skupin.
4. Může špatné dýchání ovlivnit pánevní dno?
Ano. Pánevní dno úzce spolupracuje s bránicí a břišními svaly. Pokud člověk dlouhodobě dýchá převážně do hrudníku, může docházet k přetěžování svalů pánevního dna i zhoršení jejich funkce.
